Dubliňané

První kniha Jamese Joyce Dubliňané vyšla až roku 1914, přestože tyto povídky vznikly v letech 1904 až 1907. Joyce totiž musel svádět bitvu s nakladateli, kteří měli námitky zejména k otevřenosti, s jakou přistupoval k dané tematice, dále ke zvolenému jazyku, který tehdy novátorsky zrcadlil mluvu obyčejných Irů, a k námětům, tehdy často dosud tabuizovaným či pokrytecky skrývaným. Čtenářům se tak nakonec dostala do rukou kniha, ve které se Joyce snažil pravdivě zobrazit soudobé Irsko, především Dublin. V patnácti povídkách představil Dublin období přelomu 19. a 20. století až do topografických podrobností a jeho obyvatele nastínil v celé škále psychologicky hodnověrných postav a postaviček svých příběhů. Joyce se podle vlastních slov pokoušel nastavit svým současníkům „naleštěné zrcadlo“, a přispět tak k „civilizování“ a „osvobození“ vlastní země. Osvobození od předsudků, pokrytectví a vyhýbavosti pomocí pravdivého vylíčení stavu věcí, jazykem oproštěným od eufemismů a lhaní.