Epické básně (Epické básně, Mýty I, Zlomky epopeje)

Souborné vydání tří kompletních sbírek klasika české poezie, které pocházejí ze sedmdesátých až osmdesátých let devatenáctého století a představují vrchol v autorově epické tvorbě.
Editor Václav Vaněk uspořádal tento rozsáhlý výbor z epiky Jaroslava Vrchlického chronologicky. Zahajuje ho proto nejdříve sbírka "Epické básně", která byla poprvé vydána roku 1876. Vrchlický je v ní ještě ovlivněn bájeslovím pocházejícím ze skandinávského prostoru a nevýhýbá se ani romantickému pojetí. To se plně projevuje například v závěrečné básnické povídce "Satanela", jež čerpá látku z historie řeckého ostrova Rhodos, který se na počátku 14. století ocitl pod vládou rytířů johanitského řádu. V druhém souboru "Mýty I" (1879) se Vrchlický zaměřil pouze na tématiku českých dějin, kterou obohatil i zpracováním námětů ze starých pověstí. Soustředí se tu na příběh z dívčí války, v němž v hlavní úloze vystupuje Vlastina bojovnice Šárka, zobrazuje životní úděl svatého Prokopa a líčí individální osud smyšleného poutníka Božetěcha, hledajícího odpovědi na palčivé otázky lidské existence. Závěrečný cyklus "Zlomky epopeje" (1886) pak reprezentuje básníkův ctižádostivý pokus zmapovat ve fragmentární podobě vývoj lidstva od jeho zrodu až po dobu, v níž Vrchlický žil a tvořil.