Gnóze: Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky

První část podává přehled antických pramenů a moderního bádání o gnózi, druhá se pokouší o charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe a poslední se zabývá otázkou inspirační zdrojů a vývoje.
Gnóze neboli náboženství „poznání“ či „vědění“ (řec. gnósis) představuje významný nábožensko-filosofický proud pozdní antiky s kořeny v židovském mudrosloví a apokalyptice, íránsko-zoroastrovských náboženských představách a řeckém myšlení. Ve svébytné interpretaci převzala gnóze i dědictví křesťanské, a tak se v prvních staletích po Kr. stala jeho vážnou konkurentkou a nutila je k neustálé obhajobě a zkoumání vlastního učení. Některé gnostické motivy kromě toho ovlivnily evropské duchovní dějiny, zejména teosofii, filosofii a mystiku.
Zásadní podnět bádání o gnózi dalo v polovině 40. let 20. století nalezení koptských gnostických textů poblíž egyptského Nag Hammádí (ty nyní vycházejí v komentovaném překladu i v češtině). Jedním z nejvýznamnějších plodů tohoto bádání se stala kniha z pera známého religionisty prof. Kurta Rudolpha. Jeho Gnóze dodnes představuje spolehlivou a ve svém záběru nepřekonanou práci, opírající se – kromě zpráv nejstarších křesťanských „heresiologů“ — zejména o důkladnou znalost řeckých a koptských rukopisných dokladů. Kniha je rozčleněna do tří částí, z nichž první podává přehled antických pramenů a moderního bádání o gnózi, druhá se pokouší o charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe a třetí se zabývá otázkou inspirační zdrojů a vývoje. Kapitoly jsou přehledné a spletitou problematiku podávají stručně, čtivě a přitom fundovaně. Spolu s oblíbenou Písní o perle Petra Pokorného doplňuje tato kniha naši znalost duchovního vývoje v raných křesťanských staletích.