Josífek z Českého Malína aneb Dětství skončilo 13.7.1943

Po návratu z Volyně v roce 1998 jsme seděli u Josífka v jeho bytě v Nuslích. Dopíjeli jsme vodku a jedli domácí špek od Olgy z Českého Malína. Bylo nám smutno a Josífek to shrnul do několika vět: „Ze všech oficiálních vzpomínek na Český Malín se vytratili skuteční lidé, jejich život, příběhy. Jen se pořád uvádí čísla, kolik tam zemřelo, kolik bylo upálených, kolik bylo zavražděných. Za pár let už nikdo nebude vědět nic.“
Tak jsem mu řekla: „Josífku, vyprávěj. Ty musíš právě proto, aby lidé nezapomněli.“