Kostřičky

Kostřičky jsou koncepčně ucelená deska, která má tvar, tvář; výhradním
autorem textů je básník Lubor Kasal. Jeho silných obrazotvorných textů (ať
už braných z vydaných sbírek a postmoderně variovaných, či napsaných přímo
pro Budoár) se Marta zhostila tak přirozeně, že si možná ani posluchač
nevšimne, že nezpívá své vlastní. Dalším výrazným pojidlem desky je osobitá
postprodukce nahrávek vložená do rukou experimentálního hudebníka Tomáše
Vtípila. Ten s rozhodností řezníka místy oholil nahrávku na kost, maso
nasekal, nasamploval a zpět naimplantoval. Svou křídlovkou rozvinul trumpety
hostujícího Pepy Hřebena a fagot Broňka Šmida tak, že dechy nakonec
provázejí celé album. Vítanými hosty jsou hlasy zpěvaček Prune a Vladivojny
La Chii a zvuk klavíru.

Tělesnost je na desce všudypřítomné téma. Ožívá neživé. I naopak. Na obalu
desky vzniklé ve spolupráci s grafikem Františkem Eliášem kapela zápasí s
kostrou a kůží párty-stanu. Ne a ne stan (podobně jako své skladby) sestavit
tak, jak se podle manuálu očekává.