Nový příběh: konstrukce kánonu českého poválečného umění po roce 1989

Monografie se věnuje způsobu, jakým se nově konstituoval kánon českého poválečného výtvarného umění v období po roce 1989.Text zkoumá, jak, kdo a proč přispíval v 90. letech 20. století k vytvoření nového příběhu českého poválečného umění. Zaměřuje se na analýzu stálých expozic významných sbírkotvorných institucí, na rozbor školní výuky dějepisu a výtvarné výchovy i dobových společenských diskuzí. Zabývá se rovněž způsoby, jakými se odborné uměleckohistorické poznání dostává k širší veřejnosti.