Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta

Marx tu podává na základě historicko-materialistické metody, rozbor třídních bojů Francie let 1848 až 1851, hodnotí vystoupení dělnictva v revoluci r. 1848 a vysvětluje okolnosti, které umožnily státní převrat Ludvíka Bonaparta z 2. prosince roku 1851. Hned po převratu "vystoupil Marx s krátkým, epigramatickým vylíčením, které vyložilo celý průběh francouzských dějin od únorových dnů v jejich vnitřní souvislosti, ukázal zázrak druhého prosince jako přirozeny, nutný výsledek této souvislosti, aniž při tom vůbec potřeboval pojednávat o hrdinovi státního převratu jinak než s plně zaslouženým opovržením." (B. Engels)