Pohádka zelených očí a verše o stesku i výsměchu

Verše z let 1902–1903. Sbírka dekadentně a symbolisticky laděné poezie využívá obrazů podzimu duše a zanikajících království, krvavých květů, těžkých vůní a šedivých dnů, umírání mládí a lásky. Ostrý, cynický kontrast mezi ideálem duše a tělesnou vášní se prolíná s karikaturami kyselých a groteskních dní konce století, ženských upírů, ironizování a lží.