Prozodické spisy raného obrození

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších
prozodických spisů raného obrození, které
definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci
sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí
nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského
Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798;
vychází česky poprvé), které položilo základy
sylabotónické reformy českého verše. Druhým
textem souboru je spis Počátkové českého
básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa
Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou
polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho
realizací v poezii puchmajerovských básníků ve
jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá
doposavad přehlížený spis Zlomky o českém
básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána
Hněvkovského, představující obranu
puchmajerovské generace a zároveň pokus o
syntézu obou protikladných postojů. Vydávané
texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a
doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z
teorie verše.