Stalinovy práce o jazyce a jazyk literárního díla i překladu
Přednáška ze školení překladatelů Svazu čs. spisovatelů na Dobříši dne 4. dubna 1951
Z popudu Stalinova zásahu do otázek jazykovědných vysvětluje autor, co dnešní marxistická jazykověda vidí jako základy, na kterých může tato věda dále stavět a podrobněji si všímá chyb a nedostatků, které je třeba vykořenit, jako bylo na př. mylné ztotožňování jazyka s nadstavbou. V 2. části jednak vykládá problémy vytváření celonárodního jazyka, jednak kritisuje praxi našich překladatelů a na pravou míru uvádí otázku užívání archaismů, lokálních prvků (dialektismů) a přílišné argotisováni. Porovnává hloubku propracování abstraktní terminologie v ruštině a češtině i různost mluvnické výstavby textu obou jazyků. Naznačuje, jaké z toho plynou úkoly pro překladatele.
Z popudu Stalinova zásahu do otázek jazykovědných vysvětluje autor, co dnešní marxistická jazykověda vidí jako základy, na kterých může tato věda dále stavět a podrobněji si všímá chyb a nedostatků, které je třeba vykořenit, jako bylo na př. mylné ztotožňování jazyka s nadstavbou. V 2. části jednak vykládá problémy vytváření celonárodního jazyka, jednak kritisuje praxi našich překladatelů a na pravou míru uvádí otázku užívání archaismů, lokálních prvků (dialektismů) a přílišné argotisováni. Porovnává hloubku propracování abstraktní terminologie v ruštině a češtině i různost mluvnické výstavby textu obou jazyků. Naznačuje, jaké z toho plynou úkoly pro překladatele.
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!