Svět za jezerem

"Najednou všichni zmizeli a na hladině vody přesně uprostřed stála zvláště zbarvená kočka s čímsi modrým na hlavě a upřeně se na mě dívala. Bylo to zvláštní, jako by mi říkala, ať jdu po vodě za ní. Zatáhla se obloha a já slyšela divné zvuky. Hromy snad...?
Nemohla jsem dýchat. Vynořila jsem hlavu z vody, opřela se o okraj a lapala po dechu. Vedle vany na rohožce seděla Ebi a nechápavě na mě civěla. Pomalu jsem vstala, vzala si ručník a zabalila se do něj.
Bylo už tak pozdě, ale mně se ještě nechtělo spát. Sedla jsem si k oknu zabalená do teplého županu a sledovala nekončící závody kapek na okně. Ebi mi skočila na klín a spokojeně předla."