Tradiční stavitelství za císaře Franze Josefa: Katalog k výstavě
Výstava a katalog jsou výsledkem spolupráce Národního technického muzea a Fakulty stavební ČVUT – Katedry architektury na projektu „Tradiční městské stavitelství a stavební řemesla na přelomu 19. a 20. století“, který byl podpořen programem MK ČR: NAKI II.
Katalog představuje život v městských a převážně činžovních domech v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, tedy v době, která se kryje s panováním císaře Františka Josefa I. Publikace shrnuje v jednotlivých kapitolách všechny podstatné stránky jak výstavby činžovních domů, tak i běžného života v nich.
Architekti a stavitelé byli při nové výstavbě limitováni tehdy všeobecně platnými stavebními předpisy. Během prakticky sedmdesáti let však prošla vývojem nejen vnější podoba domů, ale i jejich vnitřní řešení více schované lidskému zraku. Především se zásadně proměnilo dispoziční uspořádání celého domu. V městském domě již většinou nebylo nutné na dvoře stavět stáje a dvůr se uvolnil pro další obytná a méně výstavná nádvorní křídla. Nadále v něm ale fungovaly drobné řemeslnické dílny. Zásadně se proměnil i život ve vyšších patrech domů, která byla určena ryze pro bydlení, ač podoba a rozloha bytu byla závislá na finančních možnostech majitele či nájemníka. Změna vytápění kolem poloviny 19. století přinesla éru sporákových kuchyní. Do domů postupně pronikaly nové vymoženosti – rozvody vody, započala být budována kanalizace, pavlačové záchody se přemístily do bytu, začaly být budovány lázně, pozdější koupelny. Díky novým vynálezům – rozvodům plynu a od počátku nového století i elektřiny – docházelo ke zlepšení osvětlení. Nové možnosti stavebních konstrukcí ovlivnily podobu dalších součástí domu – krovů, střech, schodišť, oken, dveří a dalších.
Publikaci uzavírá přehled literatury a archivních zdrojů ke sledovanému tématu a anglické resumé.
širší autorský kolektiv:
Klára Kroftová, Martin Ebel, Lukáš Hejný, Pavel Kodera, Helena Hexnerová, Mikuláš Hulec
Katalog představuje život v městských a převážně činžovních domech v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, tedy v době, která se kryje s panováním císaře Františka Josefa I. Publikace shrnuje v jednotlivých kapitolách všechny podstatné stránky jak výstavby činžovních domů, tak i běžného života v nich.
Architekti a stavitelé byli při nové výstavbě limitováni tehdy všeobecně platnými stavebními předpisy. Během prakticky sedmdesáti let však prošla vývojem nejen vnější podoba domů, ale i jejich vnitřní řešení více schované lidskému zraku. Především se zásadně proměnilo dispoziční uspořádání celého domu. V městském domě již většinou nebylo nutné na dvoře stavět stáje a dvůr se uvolnil pro další obytná a méně výstavná nádvorní křídla. Nadále v něm ale fungovaly drobné řemeslnické dílny. Zásadně se proměnil i život ve vyšších patrech domů, která byla určena ryze pro bydlení, ač podoba a rozloha bytu byla závislá na finančních možnostech majitele či nájemníka. Změna vytápění kolem poloviny 19. století přinesla éru sporákových kuchyní. Do domů postupně pronikaly nové vymoženosti – rozvody vody, započala být budována kanalizace, pavlačové záchody se přemístily do bytu, začaly být budovány lázně, pozdější koupelny. Díky novým vynálezům – rozvodům plynu a od počátku nového století i elektřiny – docházelo ke zlepšení osvětlení. Nové možnosti stavebních konstrukcí ovlivnily podobu dalších součástí domu – krovů, střech, schodišť, oken, dveří a dalších.
Publikaci uzavírá přehled literatury a archivních zdrojů ke sledovanému tématu a anglické resumé.
širší autorský kolektiv:
Klára Kroftová, Martin Ebel, Lukáš Hejný, Pavel Kodera, Helena Hexnerová, Mikuláš Hulec
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!