Třetí Valpuržina noc. Zánik světa vinou černé magie

Třetí Valpuržina noc se řízením osudu stala jakousi nedobrovolnou Krausovou závětí. – Spisovatel už nějaký čas vnitřně zápasil s nejspíš jen neochotně připouštěnou možností, že jeho povýtce morální pojetí veřejné existence, tedy především politiky, se ocitá vzhledem k evropské situaci (fašismus, nacismus, další autoritářské režimy) v čím dál větší defenzivě. Děs z bezvýznamnosti je možná poněkud přehnané konstatování, tíseň z nerovnosti možností, nástrojů, zbraní ovšem přítomná v jeho úvahách dojista byla (závod satiry s látkou). Protože se Kraus z kolbiště řekněme politického stále více stahoval a autorskou pozornost upíral spíše na otázky umění, kultury, jazyka.
"Zánik světa vinou černé magie" byl otištěn v Krausově časopise Pochodeň v roce 1922 a je ještě - z pochopitelných časových důvodů - téměř naprostou ozvěnou první světové války a zejména politických kuriozit a tanců rakouského monarchického establishmentu, daleko více však rezonancí toho, jaký obraz o tehdejším c. a k. světě, tedy o všech těch kuriozitách a tancích, podávala média, ona "černá magie".