Základy praktické optiky - I.díl - Optické výpočty
(citace z knihy „Úvod“)
V dnešním průmyslu, lékařství, v amatérských kruzích a podobně na každém kroku narážíme na otázky z praktické optiky. Účelem této knihy je šířiti poznatky z optické praxe, šířiti porozumění pro optické soustavy, které lze technicky uskutečniti a na příkladech ukázati řešení běžných optických úkolů.
Obor praktické optiky vystačí zcela s pojmem světelného paprsku a se zákony o jeho šíření. Okem vidíme vnější svět kolem sebe a je tedy přirozené, že nejstarší pojetí optických otázek vycházelo z vidění. Byl to především Euklid (300 r. př. Kr.), který si hleděl vyložiti vidění a předpokládal, že oko vysílá paprsky, které těleso ohmatávají a tím dávají pocit vidění. Že nevidíme předměty v dálce nebo předměty příliš malé, vykládal tím, že vysílané paprsky mají mezery a předmět musí býti tedy vetší než mezera, má-li býti viditelný. Znal již i zrcadlení. Po Euklidovi Ptolemaios (150 r. po Kř.) rozeznával dvoje paprsky: paprsky, vycházející ze žhoucích těles, které osvětlují tělesa, a paprsky vycházející z oka pro vidění. Teprve Epikurova škola hlásala, že paprsky ze zdrojů se na tělesech odrážejí a vcházejí do oka. V té době byly již známy zákony odrazu a tabulky pro lom světla, sestavené podle četných pokusů. Středověk vynalezl brejle a tím upotřebení spojek a rozptylek. XVI. století přineslo objev dírkové komory, zlepšované vkládanou čočkou. Počátek 17. století přinesl další objevy: vynález dalekohledu, mikroskopu a objevení zákonu lomu. Nová doba, přinášející další zdokonalení, hlavně zásluhou věd matematických, znamená současně zlepšení přístrojů, zlepšení výroby a nové vynálezy.
(citace z knihy „Předmluva k II. A III. vydání“)
Úspěch I. vydání této knihy vedl mne k přepracování celého díla a sice tak, aby při stejném rozsahu se podání co nejvíce zjednodušilo. Proto jsem již u kulové plochy vyložil pojem hlavních bodů a definoval pojem ohniskové dálky. Důležitou změnou je počítání smyslu ohniskové dálky od ohnisek, čímž s ohledem na souvislost s dalším studiem nastupuje již zde ve vzorcích předmětová dálka ohnisková místo ohniskové dálky obrazové. Tím je dosaženo jak zjednodušení, tak i větší srozumitelnosti jednotlivých kapitol, jednoduchého přechodu od běžné rovnice zobrazovací k Newtonově vztahu a přesné orientace o zobrazování za všech okolností. Jen tak bylo možno vystačiti s jedinou rovnicí zobrazovací v celé knize až k propočítávání optických soustav v Gausově prostoru, což znamená usnadnění soukromého studia podané látky, jak průmyslovému dorostu, tak i zájemcům z kruhů amatérů kteréhokoliv optického oboru i školní mládeži. Ku konci chci se ještě zmíniti, že jsem se snažil při probrané látce bráti zřetel jak na požadavky školního vyučování, tak i na požadavky technické praxe optické.
Z obsahu knihy:
1. Výroba optického skla
2. Zařízeni a výroba v optických dílnách
3. Vznik a šíření světla
4. Odraz světla
5. Lom světla
6. Úplný odraz
7. Úplný odraz u pravoúhlých rovnoramenných hranolů
8. Planparalelní deska
9. Lom světla hranolem
10. Upotřebení odrazu a lomu
11. Kulová plocha
12. Odraz jako zvláštní případ lomu
13. Zobrazování více kulovými plochami
14. Čočky
15. Tenké čočky a optické zobrazování
16. Zvětšení
17. Čočky konečné tloušťky
18. Dvojčočkové soustavy optické
19. Rozklad světla – disperze
20. Barevná vada čoček
21. Achromatické hranoly a čočky
22. Vada kulová a chyba proti sinové podmínce
V dnešním průmyslu, lékařství, v amatérských kruzích a podobně na každém kroku narážíme na otázky z praktické optiky. Účelem této knihy je šířiti poznatky z optické praxe, šířiti porozumění pro optické soustavy, které lze technicky uskutečniti a na příkladech ukázati řešení běžných optických úkolů.
Obor praktické optiky vystačí zcela s pojmem světelného paprsku a se zákony o jeho šíření. Okem vidíme vnější svět kolem sebe a je tedy přirozené, že nejstarší pojetí optických otázek vycházelo z vidění. Byl to především Euklid (300 r. př. Kr.), který si hleděl vyložiti vidění a předpokládal, že oko vysílá paprsky, které těleso ohmatávají a tím dávají pocit vidění. Že nevidíme předměty v dálce nebo předměty příliš malé, vykládal tím, že vysílané paprsky mají mezery a předmět musí býti tedy vetší než mezera, má-li býti viditelný. Znal již i zrcadlení. Po Euklidovi Ptolemaios (150 r. po Kř.) rozeznával dvoje paprsky: paprsky, vycházející ze žhoucích těles, které osvětlují tělesa, a paprsky vycházející z oka pro vidění. Teprve Epikurova škola hlásala, že paprsky ze zdrojů se na tělesech odrážejí a vcházejí do oka. V té době byly již známy zákony odrazu a tabulky pro lom světla, sestavené podle četných pokusů. Středověk vynalezl brejle a tím upotřebení spojek a rozptylek. XVI. století přineslo objev dírkové komory, zlepšované vkládanou čočkou. Počátek 17. století přinesl další objevy: vynález dalekohledu, mikroskopu a objevení zákonu lomu. Nová doba, přinášející další zdokonalení, hlavně zásluhou věd matematických, znamená současně zlepšení přístrojů, zlepšení výroby a nové vynálezy.
(citace z knihy „Předmluva k II. A III. vydání“)
Úspěch I. vydání této knihy vedl mne k přepracování celého díla a sice tak, aby při stejném rozsahu se podání co nejvíce zjednodušilo. Proto jsem již u kulové plochy vyložil pojem hlavních bodů a definoval pojem ohniskové dálky. Důležitou změnou je počítání smyslu ohniskové dálky od ohnisek, čímž s ohledem na souvislost s dalším studiem nastupuje již zde ve vzorcích předmětová dálka ohnisková místo ohniskové dálky obrazové. Tím je dosaženo jak zjednodušení, tak i větší srozumitelnosti jednotlivých kapitol, jednoduchého přechodu od běžné rovnice zobrazovací k Newtonově vztahu a přesné orientace o zobrazování za všech okolností. Jen tak bylo možno vystačiti s jedinou rovnicí zobrazovací v celé knize až k propočítávání optických soustav v Gausově prostoru, což znamená usnadnění soukromého studia podané látky, jak průmyslovému dorostu, tak i zájemcům z kruhů amatérů kteréhokoliv optického oboru i školní mládeži. Ku konci chci se ještě zmíniti, že jsem se snažil při probrané látce bráti zřetel jak na požadavky školního vyučování, tak i na požadavky technické praxe optické.
Z obsahu knihy:
1. Výroba optického skla
2. Zařízeni a výroba v optických dílnách
3. Vznik a šíření světla
4. Odraz světla
5. Lom světla
6. Úplný odraz
7. Úplný odraz u pravoúhlých rovnoramenných hranolů
8. Planparalelní deska
9. Lom světla hranolem
10. Upotřebení odrazu a lomu
11. Kulová plocha
12. Odraz jako zvláštní případ lomu
13. Zobrazování více kulovými plochami
14. Čočky
15. Tenké čočky a optické zobrazování
16. Zvětšení
17. Čočky konečné tloušťky
18. Dvojčočkové soustavy optické
19. Rozklad světla – disperze
20. Barevná vada čoček
21. Achromatické hranoly a čočky
22. Vada kulová a chyba proti sinové podmínce
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!