Životy, názory a výroky proslulých filosofů

Spis „O životě a učení slavných filosofů“ (Filosofón bión kai dogmatón synagógé) se skládá z deseti knih, věnovaných jednotlivým řeckým myslitelům a jejich skupinám. Diogenes řadí řecké filosofy do dvou škol, iónské a italské, kritéria tohoto rozlišení jsou však nejasná. Prvních devět knih tvoří sbírky anekdot a vyprávění o jejich životech i citátů a názorů, patrně z druhé a třetí ruky. Diogenes s nimi nepolemizuje, nýbrž jen reprodukuje, co mu přišlo pod ruku, a z jeho spisu se nezdá, že by byl měl prameny příliš spolehlivé. Přesto je to největší zachovaná sbírka životopisných údajů a citátů, zejména pro předsokratovskou filosofii, a má tedy nesmírný význam.

Od zbytku díla se liší poslední, desátá kniha, která obsahuje tři autentické listy Epikurovy a jeho Testament; je to tedy vynikající pramen k tomuto mysliteli. V poslední době se zájem badatelů obrací k Diogenovi také jako ke zdroji poznatků o antické logice. Ukazuje se totiž, že výroková logika nezačíná až u stoiků, kteří se naopak opírali o starší autory, jako byl Diodóros Chronos nebo Filón z Megary, citované právě u Diogena; Diodóros uvažoval i o axiomech, o materiální implikaci a o mylných závěrech. Jinak je nápadné, že v Diogenově sbírce zcela chybí střední platónismus.