Žízeň po životě
„Zažil jsem v sobě pravého malíře až ve chvíli, kdy mi chyběly zuby a dech.“
Příběh Holanďana Vincenta van Gogha (1853–1890) je tragédií zádumčivého génia, jehož houževnatost zašla daleko za snesitelnou mez. Když opustil místo ve strýcově galerii a coby laický zpovědník belgických horníků rozvinul vlastní malířské vlohy, začala se psát jeho kalvárie rámovaná nepochopením a bojem o holou existenci. Zapomínal totiž, že i umělec tvořící z ryzího přesvědčení – po svém a nehledě na dobový vkus – musí být z něčeho živ. V tom nemínil slevit, a byl tudíž doživotně odkázán na dobrodiní bratra Thea i poté, co za ním z pragmatického Nizozemska odjel do Francie. V zemi malířům zaslíbené nejdřív Vincent s pařížskými bohémy hledal pravdu v umění nad absintem a pak ve světle Provence objevil potenciál barev. Jenže podcenil zrádné stíny přetavující vášeň v posedlost…
Stoneův záznam tvůrčího zápasu postimpresionisty, který stál u zrodu moderní malby, nahlíží do zmučené duše zahnané až na poušť šílenství. Vrcholné dílo amerického životopisce líčí van Goghovy nenaplněné lásky, dramatická přátelství i nápor vnitřních démonů, jimž poustevník vzdorovat nedokáže. Může pouze malovat. Jen na francouzském jihu z tohoto přetlaku vytryskly stovky obrazů, z nichž se za malířova života prodal jediný, nicméně už za další dekádu se ukázalo, jak krutě se snobští znalci mýlili.
Dnes je van Goghovu odkazu zasvěceno celé muzeum a za jeho obrazy se platí stamiliony. Byť sám za svou přecitlivělost zaplatil daň nejvyšší, svět dávno s pokorou uznává, že z jeho pláten sálá vnitřní svoboda tak nadčasová, až se z toho publiku tají dech.
„Příběh spalující síly, která géniovu duši trýzní s vervou mistralu.“ – The New York Times
„Výjimečný čtenářský zážitek. Trauma nepochopeného umělce je podáno se záviděníhodnou empatií, jíž malířovi současníci bohužel vesměs nebyli schopni.” – Forum
„Román stejně působivý jako Vincentovo plátno Hvězdné noci. Barvitý, novátorský a plný vnitřního neklidu, který zná směr a současně je pro hrdinu jedinou oporou. Čtenář nemusí být malířem, aby vycítil, jak moc je tenhle literární obraz věrný…“ – lubymiczytać.pl
„Svědomitá, ohleduplná, a přece suverénní podobizna ryšavého génia, za kterou by se nemuseli stydět ani portrétisté z renesančních královských dvorů.” – Saturday Review of Literature
Příběh Holanďana Vincenta van Gogha (1853–1890) je tragédií zádumčivého génia, jehož houževnatost zašla daleko za snesitelnou mez. Když opustil místo ve strýcově galerii a coby laický zpovědník belgických horníků rozvinul vlastní malířské vlohy, začala se psát jeho kalvárie rámovaná nepochopením a bojem o holou existenci. Zapomínal totiž, že i umělec tvořící z ryzího přesvědčení – po svém a nehledě na dobový vkus – musí být z něčeho živ. V tom nemínil slevit, a byl tudíž doživotně odkázán na dobrodiní bratra Thea i poté, co za ním z pragmatického Nizozemska odjel do Francie. V zemi malířům zaslíbené nejdřív Vincent s pařížskými bohémy hledal pravdu v umění nad absintem a pak ve světle Provence objevil potenciál barev. Jenže podcenil zrádné stíny přetavující vášeň v posedlost…
Stoneův záznam tvůrčího zápasu postimpresionisty, který stál u zrodu moderní malby, nahlíží do zmučené duše zahnané až na poušť šílenství. Vrcholné dílo amerického životopisce líčí van Goghovy nenaplněné lásky, dramatická přátelství i nápor vnitřních démonů, jimž poustevník vzdorovat nedokáže. Může pouze malovat. Jen na francouzském jihu z tohoto přetlaku vytryskly stovky obrazů, z nichž se za malířova života prodal jediný, nicméně už za další dekádu se ukázalo, jak krutě se snobští znalci mýlili.
Dnes je van Goghovu odkazu zasvěceno celé muzeum a za jeho obrazy se platí stamiliony. Byť sám za svou přecitlivělost zaplatil daň nejvyšší, svět dávno s pokorou uznává, že z jeho pláten sálá vnitřní svoboda tak nadčasová, až se z toho publiku tají dech.
„Příběh spalující síly, která géniovu duši trýzní s vervou mistralu.“ – The New York Times
„Výjimečný čtenářský zážitek. Trauma nepochopeného umělce je podáno se záviděníhodnou empatií, jíž malířovi současníci bohužel vesměs nebyli schopni.” – Forum
„Román stejně působivý jako Vincentovo plátno Hvězdné noci. Barvitý, novátorský a plný vnitřního neklidu, který zná směr a současně je pro hrdinu jedinou oporou. Čtenář nemusí být malířem, aby vycítil, jak moc je tenhle literární obraz věrný…“ – lubymiczytać.pl
„Svědomitá, ohleduplná, a přece suverénní podobizna ryšavého génia, za kterou by se nemuseli stydět ani portrétisté z renesančních královských dvorů.” – Saturday Review of Literature
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!