Zrcadlení

Básnický debut současné české autorky, doprovázený jejími vlastními ilustracemi, obsahuje jednoduché verše, které vypovídají o okouzlení přírodou, atmosféře ročních období i prostých lidských citech.
Jiřina Jakubcová pracuje v borotínském arboretu a snad i proto si vytvořila vřelý vztah k přírodě, která ji denně obklopuje. Právě tady se patrně nachází i její inspirace, v níž se odrážejí třeba lekníny, plátky růží, motýlí křídla nebo stezky z "oblázků a mechu". Autorčiny verše zároveň opěvují soulad a harmonii, podmanivou atmosféru krajiny Malé Hané, v níž se "zrcadlí" úrodnost polí, luk a lánů. Na druhé straně vyjadřuje ale básnířka i obavy o globální osud sténající planety, jež je neustále necitlivě dobývána, pleněna a podmaňována.

Zatancuj si v květnaté zahradě mých básní,
staň se chvíli neviditelným.
Zastav se a naslouchej své duši,
odpoví ti na otázky,
co neslyší tvé uši...